Dobyvačný panovník

Ctihodný Ratthapála byl jedním z významných žáků Buddhy, které je mimo jiné i hlavním aktérem Ratthapála-sutty, kanonického textu théravádového buddhismu. Text (sutta) popisuje zejména Ratthapálovu návštěvu rodičů v jeho rodném městě a je zakončem rozhovorem ctihodného Ratthapály s králem Kóravji, přičemž část tohoto rozhovoru je bohužel stále aktuální…

Ctěný Ratthapála řekl: ´Svět je neúplný, nenasycený a otrok toužení.´ Jak by měl být chápán smysl těchto slov?”
“Co myslíš, velký králi, panuješ v bohaté zemi Kuruů?”
“Ano, ctěný Ratthapálo, panuji v bohaté zemi Kuruů.”
“Co myslíš, velký králi, kdyby k tobě přišel důvěryhodný a spolehlivý muž z východu a řekl by ti: ´Věz, velký králi, že přicházím z východu a tam jsem viděl velkou zemi, bohatou a kvetoucí, plnou lidí, dobře zalidněnou. Je tam mnoho oddílů slonů, mnoho oddílů koní, mnoho oddílů vozů a mnoho oddílů pěšáků. Je tam velké množství slonoviny, zlatých mincí, tepaného i netepaného zlata a žen k uchvácení. S tvojí silou bys ji mohl dobýt. Dobyj ji, velký králi!´ Co bys udělal?”
“Dobyli bychom ji, ctěný Ratthapálo, a panovali bychom nad ní.”
“Právě kvůli tomu, velký králi, prohlásil Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený: ´Svět je neúplný, nenasycený a otrok toužení.´ Když jsem toto poznal, uviděl a uslyšel, tak jsem odešel z domova do bezdomoví.”
“Je to úžasné, ctěný Ratthapálo, je to podivuhodné, jak pěkně to bylo řečeno Vznešeným, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený: ´Svět je neúplný, je nenasycený a otrok toužení.´ Je tomu vskutku tak!”

Tak pravil ctihodný Ratthapála. A když toto řekl, pravil ještě:

“Vidím ve světě bohaté lidi,
kteří nedávají ze svého majetku, kvůli zaslepenosti.
Žádostivě hromadí své bohatství,
toužíce po dalších smyslných rozkoších.

Král, jenž násilím dobyl zemi
obklopenou mořem a panuje nad ní,
nenasycen tímto břehem
touží i po druhém břehu.

Králové i mnoho dalších lidí
umírá neoproštěno od toužení (avítatanhá).
S nenaplněnými [tužbami] opouštějí své tělo,
smyslná touha zůstává ve světě nenasycena.

Jeho příbuzní naříkají a rvou si vlasy:
“Ó běda, není nesmrtelný!”
Odnášejí ho zahaleného do roucha
na pohřební hranici, kde ho spálí.

(Výňatek za Ratthapála-sutty, Madždžhima-nikája 82, překlad bhikkhu Gavésakó, úprava a editace Štěpán Chromovský, https://dhammadesana.wz.cz/M82.html)

Váš komentář

%d bloggers like this: